|
|
Záchrana a regenerace plemene skotu české červinky
VACEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehlednou studii o záchraně plemene skotu česká červinka s bilancí dosažených výsledků v průběhu procesu regenerace. Práce zahrnuje proces regenerace, příbuzná plemena, státní podporu, plemennou knihu, plemenné býky, početní stavy, počty chovů s podmínkami chovu a zhodnocení exteriéru. V rámci vlastního zpracování byla vyhodnocena mléčná užitkovost z databáze plemenic (123 laktací od 35 plemenic) a porovnána s chovným cílem a literaturou. Od sledovaných plemenic byla vyhodnocena plodnost věk prvního otelení (32 krát) a mezidobí (91 krát), tyto údaje pak byly porovnány s polskou červinkou. Byla hodnocena masná užitkovost ve vztahu k růstu od tří chovatelů (113 kusů zvířat) a porovnána s chovným cílem a literaturou.Také byl sestaven z literatury vývoj hmotnosti krav a býků od 17. století do počátku 21. století a následně porovnán s polskou červinkou a anglerským skotem. Z práce vyplývá, že státní podpora během let 1997 2015 převážně klesala. Početní stavy (198 kusů v roce 2015), i počet chovů vzrůstal (30 v roce 2015). Mléčná užitkovost (2550 4409 kg, s 4,18 4,30 % tuku a 3,46 3,50 % bílkovin) většinou splňovala chovný cíl. Věk prvního otelení (30,5 měsíce) a mezidobí(439 dní) zaostával za polskými červinkami. V růstu a masné užitkovosti jalovice ve sto dnech (110 kg) a v 365 dnech (267 kg) splnily chovný cíl, ale pro průměrný denní přírůstek (0,641 0,888 kg/den) chovný cíl dosažen nebyl. Býčci průměrnou hmotností (130 kg) ve sto dnech a také v průměrném denním přírůstku (1,001 1,055 kg/den) překročili chovný cíl. Z porovnání vývoje hmotnosti krav a býků vychází, že si české červinky držely přibližně stejnou hmotnost od začátku 20. století (488 kg v 21. století).
|
|
|
Vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce mléka
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce skotu. Celé stádo českých červinek bylo pravidelně váženo. K těmto údajům byla přidána data z KUMP poskytnuta českým svazem chovatelů masného skotu. Ve statistickém zpracování byla data porovnána s růstovými schopnostmi masných plemen (hereford, masný simentál, charolais a limousin) chovaných v obdobných podmínkách. Dále byl odebrán vzorek krve od vybraných jedinců a zpracován biochemickými metodami. Ze statistického zpracování vyplynulo, že v hmotnosti ve věku 120 dní je statisticky významný rozdíl mezi českou červinkou a masným simentálem a charolais. Porovnáním hmotností ve 210 dnech a porovnáním přírůstků nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi žádnými plemeny. Čímž česká červinka projevila velmi dobré růstové schopnosti. Dále bylo zjištěno, že telata ze ZF JU si v průměru vedla lépe, co se týče přírůstků, než byl průměr celé populace již od roku 2010. Zdravotní stav stáda byl vyhodnocen jako dobrý, co se týče paznehtů a končetin vynikající. Z vyšetření krve se prokázala náchylnost ke stresu vzniklá manipulací se zvířaty a ustájením v zimovišti, jakožto v uzavřené stáji bez výběhu. Česká červinka se prokázala snadnými porody bez pomoci, které činily celých 99 % a dobrou úrovní reprodukce. Závěrem lze říci, že česká červinka je velmi vhodná pro extenzivní chov s celoročním pobytem venku a je schopna dosahovat srovnatelných přírůstků jako extenzivně chovaná masná plemena a pro produkci zástavového skotu je ideální.
|
|
|
Chov České červinky v systému bez tržní produkce mléka
NABYTÁ, Michaela
Práce je zaměřena na porovnání ekonomiky ve vybraném chovu české červinky chované v systému bez tržní produkce mléka (ŠZP Haklovy Dvory) s jinými komerčními chovy plemen masného skotu (aberdeen angus, limousine). Srovnávány byly podniky s identickými a srovnatelnými podmínkami chovu přirozená plemenitba, využití systémového potenciálu pastvy, zařazení do kontroly užitkovosti, systém turnusového chovu telat, podobné oblasti s nadmořskou výškou, atd. U všech podniků je hlavním tržním produktem zástavový skot. Zpeněžení tohoto zástavového skotu závisí na dvou hlavních faktorech. Prvním faktorem je živá hmotnost zástavového skotu a druhým faktorem je aktuální výkupní cena za 1 kg živé hmotnosti. Bylo zjištěno, že telata plemene česká červinka dosáhla průměrného denního přírůstku 1 109 g a průměrné živé hmotnosti 240 kg (210 dní). Naproti tomu plemeno aberdeen angus dosáhlo 1 402 g (P 0,001) průměrného denního přírůstku a průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku 308 kg (P 0,001). U plemene limousine byl dosažen průměrný denní přírůstek 1303 g (P 0,01) a průměrná hmotnost 301 kg (P 0,001). Průměrné ceny zástavového skotu byly u české červinky 50 Kč/kg, u plemene aberdeen angus 63 Kč/kg (AA1) a 68 Kč/kg (AA2) a u plemene limousine 73 Kč/kg (LI1), resp. 83 Kč/kg (LI2). Mezi výslednými cenami zástavového skotu byly zjištěny rozdíly a bylo provedeno zohlednění dotačním příspěvkem na jalovičku plemen česká červinka v hodnotě 4.000 Kč. Z tohoto propočtu vyplývá, že dorovnáním finančního rozdílu dotačním příspěvkem na jalovičku chovatel české červinky při prodeji zástavového skotu stále dosahuje, při srovnání s uvedenými masnými plemeny, horších ekonomických výsledků - průměrně o 4.145 Kč (aberdeen angus), resp. 6.401 Kč (plemeno limousine), což je zapříčiněno především nižšími denními přírůstky a nižší výkupní cenou.
|
|
| |
|
|
Kongenitální choroby skotu
KOSOBUDOVÁ, Hana
V rámci této diplomové práce byla provedena genotypizace 46 jedinců plemene česká červinka ze Školního zemědělského podniku JU v ČB, která sledovala výskyt autozomálně recesivně dědičných poruch, konkrétně bovinní citrulinémie (BC) v exonu 5 a deficience krevního koagulačního faktoru XI (FXI) v exonu 9 a12. Analýza BC proběhla pomocí PCR/RFLP a pro poruchu FXI v obou exonech byly stanoveny genotypy na základě rozdílné délky fragmentů pomocí PCR metody a agarózové horizontální elektroforézy. Přítomnost mutované alely se prokázala pouze v lokusu pro BC a to u 7 heterozygotních přenašečů, kteří produkovali 3 fragmenty o délce 185 bp, 103 bp a 82 bp. Frekvence mutované alely a frekvence heterozygotů odpovídá 7,6 % a 15,2 %. Výsledky studie ukazují, že výskyt nežádoucí alely pro BC je v námi testovaném panelu zvířat dosti vysoký. Do budoucna bude zapotřebí přijmout opatření, která povedou k eliminaci této alely, neboť další její šíření by mělo negativní dopad na zdravotní stav populace a působilo by komplikace při regeneraci české červinky, která patří mezi naše genetické zdroje. V literárním přehledu je nastíněna problematika kongenitálních poruch a pojednáno o významu dědičnosti zdraví a přečtení genomické informace skotu.
|
|
|
Chov genetického zdroje české červinky na ŠZP České Budějovice
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Českou červinku, plemeno skotu, jež bylo v našich podmínkách chováno odedávna, zasáhla na přelomu 18. až 19. století vlna křížení se simenskými býky. Postupně jedinců plemen české červinky ubývalo, až se populace dostala na kritickou mez. V roce 1991 byla Katedrou genetiky, šlechtění a výživy zvířat na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějovicích zahájena regenerace tohoto vzácného, pro naše podmínky původního plemene. Byl započat proces převodného křížení býky české červinky. Současná populace české červinky čítá 162 kusů. V případě chovu v garanci ČZU Praha je chováno 43 jedinců. JČU v Českých Budějovicích má pod svou garancí 119 jedinců, z nichž 60 je chováno na školním zemědělském statku Haklovy Dvory. V práci byly vyhodnoceny údaje o růstu a vývinu telat chovaných bez tržní produkce mléka a dále údaje o mléčné užitkovosti krav chovaných pro produkci mléka stájovým způsobem. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo při nenormované 173 denní laktaci, celkové množství činilo 1 469 kg mléka. Nejvyšší průměrná tučnost dosahovala 3,80 % a obsah bílkovin 3,52 %. Ukazatele růstu a vývinu byly přepočteny na jednotný věk 120 a 210 dní. Průměrná hmotnost 4 jedinců ve věku 120 dní byla 114 kg, nejvyšší přírůstek byl zaznamenán u býčka a činil 934 g. Průměrná hmotnost 2 kusů v přepočtu na jednotný věk 210 dní byla 221 kg, nejvyššího přírůstku dosáhla jalovička, a to 1 038 g. Zároveň probíhala analýza genetické struktury populace a na základě výsledků byla početně charakterizována četnost jednotlivých lokusů a mikrosatelitů v dané populaci. Genotypizace lokusů pro DGAT, GH, b - LG, PRL, IGF BP3, PIT1, BLAD, LEP, DUMPS, b - CN, kappa kasein, beta kasein a ALFA S1 kasein byla provedena v souboru 272 zvířat. Četnost byla zaznamenána u mikrosatelitů RM 012, BOVCASK 35, BOVIRP, BTO BCAM, BOVPAI, BOVSEMRN, SRC 97, IGF BP3, CSS 004, IDVG A - 9, BM 6117, BM 148, BM 4621, BM 6438, BM 2113, BM 1824, BPA, BMS1658, INRA 107, INRA 23, ETH 3, ETH 225, ETH 10, TGLA 122, TGLA 126 a TGLA 227.
|
|
|
Výsledky chovu české červinky v Jihočeském regionu
VAŇKOVÁ, Kateřina
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení chovu českých červinek u chovatelů působících v Jihočeském regionu pod garancí Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce popisuje charakteristiku plemene, jeho původ a proces regenerace. Především prostřednictvím převodného křížení býky červinek plemenic českého strakatého plemene nabyla do současné doby téměř úplně zaniklá populace české červinky v případě samičích jedinců počtů lehce překračující hranici kriticky ohroženého plemene. Méně příznivá je situace u býků, jichž je stále absolutně kritický nedostatek, což trvale postup procesu regenerace ztěžuje a zpomaluje. Vzhledem k výborným předpokladům masné produkce, ale horším výsledkům užitkovosti mléčné, se jeví jako nejvhodnější chov krav bez tržní produkce mléka. Limitující je také záležitost dodržení bezpečné hranice koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby u potenciálních potomků. Ani za předpokladu úspěšnosti tohoto procesu se chovatelé červinek neobejdou bez přiměřené výše finančních příspěvků poskytovaných dle kategorií na jednotlivá zvířata prokázaného genotypu. V současné době činí počet zvířat s genotypem CC, která spadají pod dohled jmenovaného pracoviště, 114 ks.
|
|
|
Rozbor ekonomické efektivity chovu české červinky
ŠMÍDKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá ekonomickou efektivitou české červinky. Práce popisuje charakteristiku plemene, proces jeho regenerace a jeho původ. Výsledky byly porovnávány ve stájovém chovu a v pastevním chovu. Důležitou částí této diplomové práce bylo také vyhodnocení ekonomiky školního zemědělského podniku v Haklových Dvorech v letech 2003 - 2006. Dále byly analyzovány též náklady na krmný den s ohledem na jejich strukturu.
|
host ::
RSS.